Život je pes, ale my jsme jeho štěňata a proto žít je psina.
Jsi jako jizva na dlani, jež tleskat mi už nebrání.
Srdce srdci srdce dalo, srdce srdce milovalo a to srdce srdce prosí ať to srdce v srdci nosí.


Leden 2010

Pár mých zimních fotek 2

31. ledna 2010 v 10:57 | Nelička |  Zima
A další čtyři zimní fotky ze včerejška. Dofám, že se budou líbit. Tyto fotky jsou od Á do Zet moje a proto je nekopírujte ani jinak nepoužívejte ani se zdrojem!

Na tenhle jsem moc pyšná. Asi se mi z celé té půlky třetí stovky líbí nejvíc.
A to jsem kreslila bez rukavic. Ai nevíte jak mě zábly ruce :).
Tak, já doufám že se líbily.

Wabi Daněk - Rosa na kolejích

30. ledna 2010 v 23:02 | Nelička |  Wabi Daněk

1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží
podivnej pták, pták nebo mrak
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
telegrafní dráty hrajou ti už léta
to nekonečně dlouhý monotónní blues,
je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
co si radši počkaj', až se stmí,
a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí
a na špagátě nosí celej svůj dům,
deku a rum.
R:


Pár mých zimních fotek 1

30. ledna 2010 v 22:53 | Nelička |  Zima
Dneska jsem byla hodinku venku a nafotila jsem asi 250 fotek. Nezveřejním je ovšem v jednom článku, to by vzalo trošku moc místa. raději to sem začnu dávat po troškách a jen některé. Tady je několik prvních. Tyto fotky nekopírujte ANI SE ZDROJEM protože jsou mojí tvorbou a mám na ně autorská práva. Také nechci abyste je využívali jakkoliv jinak.
Pozn: Nejsem fotograf, proto jsou to asi dost amatérské fotky.

Život není pohádka - 4. část - namyšlená kačena

30. ledna 2010 v 20:30 | Nelička |  Povídky - divocí, zvláštní, nespoutaní

Nica
Probuzení je tak nepříjemné, jak jen může být. I když probuzení ani tak ne, spíš to co vidím, hned potom, co mi někdo zatřese ramenem.
"Uhm... co se děje?" nepřítomně zamumlám stále ještě vnořená do snu.
"Á tak slečna Harderová si bude hrát na hloupou," ten hlas mě zcela probere a já otevřu prudce oči. Nade mnou stojí vychovatelka, paní Lysá, nestarší a nejhorší ze všech těch vychovatelek co v děcáku máme " Nebo si snad slečinka myslí, že je někde na kafíčku?"
"Ne paní Lysá, já..."
"Ahá, takže jenom naše Veličenstvo ještě spinká, že?"
"Já to vysvětlím paní Lysá, vím, že to byla nedovolená vycházka."
Podívá se na mě dost skepticky a pak se křivě usměje "Vysvětlovat Nico budeš, až si tě pozve ředitelka na kobereček.
Proboha jen to ne. To bude ostuda, až se vrátím do děcáku. Kruci, proč mi nedošlo, že jsem neměla jít na to hřiště?

Mirka
Nechápu, proč mám zůstat v nemocnici dokud se mi hlava nedá zase dopořádku, ale nestěžuju si na to. byla tu babička a ta mi to taky řekla.
"Hele, kolik ti vlastně je?" Káča se válí na posteli a vypadá znuděně.
"Já... patnáct, proč?"
Už zas má pusu od ucha k uchu "Tak to jdeš do prváku se mnou. Bezva."
"Stejně tam budeš všechny znát. Říkalas, že znáš všechny z tohodle města."
"No já... dobře, kecala sem, všechny znát nemůžu, vždyť v tomhle městě je spousta děcek. Spousta lidí z mý bejvalý třídy bude dojíždět na ňáký lepší střední školy a jiní zas jdou na tu druhou střední, která stojí na druhym konci města. Je to s rozšířenou výukou jazyků, fujtajbl. Ty jdeš na matematickofyzikální, že jo?"
"Jo jdu. Z mého vysvědčení, co se týče jazyků, by na té druhé škole omdleli. Kolik lidí co znáš jde na matiku?"
"No když to počítám, tak co já vim tam jdu jen já, Matěj, Julča a Mariána, ale ta se nedá počítat. A možná pár lidí z Béčka."
To mě trochu udiví "Proč nejde počítat?"
"Mariána? Chodila jsem s ní do třídy, ale je taková divná. Vždycky si o přestávce sedne do kouta a něco čmárá do takovýho ošoupanýho, hodně, hodně tlustýho, Ačtyřkovýho sešitu s ošoupanejma, pevnejma deskama. Po škole jde vždycky hned domů a pak už o ní nikdo z nás neví nic. Prostě jde domů a je pryč."
"Hm, asi je to hodně zvlátní holka. Znávala jsem taky takovou podivínku. Seděla jsem s ní v lavici ve škole. Nemluvila nebo odpovídala jednoslově a o přetávkách se jen dívala z okna a vůbec nás nevnímala. Kdo jsou ty další dva?"
Už zas má pusu od ucha k uchu "Julča je moje nejlepší kamarádka a sestřenice v jedné osobě. Popsat jí nedokážu. A Matěj je ten nejobyčejnější kluk, ze všech obyčejnejch kluků. Hnědý, krátký vlasy, vysokej jak pouliční lampa, trojkař a má takový průzračný oči."
"Tak to jsem na tu naší novou třídu zvědavá. Zdá se, že moc lidí tam neznáš a já znám akorát tebe."
"Je klid, však se seznámíme."
Vtom do pokoje přivede sestřička nějakou dívku. Přijde o berlích a zdá se že má zlámanou nohu. Dlouhatánské, blonďaté vlasy, se jí v prstýncích točí po zádech, je docela vysoká, v pase by ji člověk mohl obejmot dlaněmi. Je krásná. Ne obyčejně hezká. Vypadá jako bohyně Afrodita.
Podívám se po Káče. Vypadá hodně naštvaně. "No to snad ne! To je Linda, ta nejnamyšlenější kráva jakou znam. Chodila do Béčka. Já mam takovou smůlu."
"Třeba ji polož na druhej konec pokoje," navrhnu a pak mi dojde, že je to blbost. Jediná volná postel je z mé druhé strany.

Martin
Rozhlédnu se po pokoji. Ta dívka už tu není. Jsem tu úplně sám. Je mi divně. Všechno mě bolí. Chce se mi domů. Prosím ať už můžu jít domů. "Mami! Tati!" křičím a po tvářích mi tečou slzy.
"Co se děje? do pokoje se vřítí sestřička.
Vzlykám "Kde je Mirka a babička?"
"Neboj se, klid. Babička za tebou za chvilku přijde."
"Kde je Mirka?"
"Kdo je Mirka?"
Podívám se na ni "Moje sestra. Kde je?"
"Počkej chlapče, já najdu tvou babičku. Nevím kdo jsi, ale pokusím se ti pomoct."
Podívám se na ní. Prosebně. Nešťastně. Zoufale.

Mirka
Přestože má zlomenou nohu, povýšeně se na Káču podívá a bez pomoci sestřičky si lehne na postel vedle. Potom se otočí ke mně a sladce se usměje. "Tebe neznám, Čí si?"
"Jsem Mirka Baberová a kdo jsi ty?"
"Linda Kováříková. Ty jsi nová?"
"Jo. Kam chodíš na gympl?"
Zasměje se a v tváři ji zázáří krásné bílé zuby "Hodně divná otázka. Jdu na matematicko fyzikální do prváku. Ty taky, nebo jdeš ještě na základku?"
Zezadu se ozve Káča "Proč se s ní vůbec bavíš?" zřejmě vůbec neslyšela náš rozhovor.
"A to je snad zakázané Walkerová?" namyšlený hlas Lindy zní o dost jinak, než když jedná se mnou. "Nic si z té kačeny nedělej Mirko, je to blbka."
Káča zbledne, ale v tu chvíli zakročím, opravdu pořádně rozzlobená "Tak poslouchej Lindo, Jediná blbka seš tu ty. Káča je narozdíl od tebe normální a milá, Ty namyšlená...," zarazím se. Nechci být sprostá, připadá mi to hloupé. A hlavně se nechci ještě víc rozčílit.
Zlomyslně se usměje "Namyšlená co? Však ty uvidíš, kdo je tu blbka. Myslela jsem, že seš nrmální, ale ty máš sstejně jako Káča IQ mínus 10."
Chci jí naštvaně něco odseknout, ale vtom vejde do pokoje babička "Mirko můžeš vstát? Martin tě potřebuje," vypadá bledě a unaveně. Vyděšeně se zvednu. Točí se mi hlava, ale jde to.








Sluneční paprsky

28. ledna 2010 v 21:31 | Nelička |  Básničky - Naše
http://www.skoly.cz/fotosoutez/110000283015000005/prohlidka-souteznich-fotek/data/FS/big-1036.jpg

Složeno při obvzlášť nudné hodině ve škole.


Sluneční paprsky dopadají na stůl,
lesknou se na prstech, na slzách bolesti.
Pohladí po tváři, slíznou z ní kapky půl,
kapky jež vytekla ze srdce lítosti.

Pohladí, potěší, volají čtyřlístek.
Prosvětlí temnotu stísněného srdce.
Volají po štěstí, jež nedá památek.
Jsou to zářící zvěstovatelé slunce.

Sluneční paprsky dopadly na stůl
a rozzářily duši mou.


Nový dess - Victoria Frances

27. ledna 2010 v 19:17 | Nelička |  Blog - Novinky
Tak jsem na výslovné přání hned tří lidí znovu změnila design. Sice mě to trochu mrzí, ale teď už s ím moc nenadělám.
Pokud se však i tento dess nelíbí, tak máte smůlu, já už ho měnit nebudu, musíte počkat, až bude čas na změnu designu XD.

Ginevra

25. ledna 2010 v 19:00 | Nelička
Na jaře roku 1997 vznikla česká kapela, která je pojmenována po slavné Artušovské královně Ginevře. Zpívá a hraje vlastní písně, některými lidmi zvané "šermířské" což napovídá, že patří do doby mečů a slavných králů.

Složení kapely:
Václav Plecitý - zpívá, hraje na mandolínu a kytaru
Romana Plecitá - zpívá, hraje na flétny, kornamůzu ana krumhorn
Martin Skala - zpívá a hraje na kytaru
Eva Čechová - zpívá, hraje na congu, bodhrán a krakůž
Libor Tauš - zpěv a hra na basovou kytaru
Václav Pikrt - zpívá a hraje na housle


Vydaná CD

Divný povoz

Rada za groš

...tak do plnejch džbánů

Bída

písně vánoční od Ginevry

Koncerty

7. 1 2010 18:00 - Praha: Menza Kajetánka
15. 1. 2010 10:00 - 18:00 - Brno: výstavíště "Regiontour"
6. 2. 2010 10:00 - 18:00 - Praha: výstaviště "Holiday World"
17. 4. 2010 10:00 - 18:00 - Královské Poříčí u Sokolova
1. 5. 2010 dle programu - Brandýs nad Labem
14. 5. 2010 19:00 - Příbram: Divadlo A. Dvořáka
25. 5. 2010 dle programu - Hajnice: Barevné domky Hajnice
12. 6. 2010 dle programu - Bukovany: Zámecká slavnost v Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové
18. 9. 2010 dle programu - Příbram: nádvoří Svaté Hory

Zde zveřejněné texty


oficiální web





Lucie Vondráčková

24. ledna 2010 v 13:24 | Nelička
Roku 1980 se narodila dnes známá česká zpěvačka Lucie Vondráčková. Mimo zpívání také hraje. Její písně jsou psány převážně pro teenagery. Jsou to písně hodně různorodé, některé moc pěkné, jiné zase takové nijaké, ale je to hodně o stylu.

Vydaná CD - pouze hudební!!!!!

rok 1993 - Marmeláda
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdmarmelad.gif

rok 1994 - rok 2060
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cd2060.gif

rok 1994 - video kazeta Marmeláda
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/videomarmelada.jpg

rok .... - Láska na 100 let
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdlaska.gif

rok 1995 - Atlantida
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdatlantida.gif

rok 1996 - Lucka a její cesty
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdrom.gif

rok 1996 - Malá mořská víla
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdvila.gif

rok 1998 - video 1997
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/booklet_kazeta.jpg

rok 1998 - The best of English version
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdbest_english.gif

rok .... - Manon singl
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdmanon_singl_but.jpg

rok 2000 - Manon
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cdmanon_but.jpg

rok 2003 - Mayday
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/mayday_booklet.jpg

rok 2005 - Boomerang
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/cd_boomerang140.jpg

rok .... - Dance !
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/singl-dance.jpg

rok 2007 - Pelmel
http://www.lucievondrackova.cz/images/booklets/pelmel01sm.jpg

rok .... - Fénix

Zde zveřejněné texty


oficiální web



aktuálně - Rusovláska

23. ledna 2010 v 21:49 | Nelička |  Blog - Novinky
Nevím jestli někdo četl povídku Rusovláska, ale pokud někdo ano, tak mu píšu, že jsem se rozhodla ji smazat a celou ji předělat. Původdní myšlenku - drakolidi - zacovám, ale bude to celé trošku jinak. Části budou delší a celá povídka, trošku složitější než měla být. Bude to tak asi lepší.

Fiannan

23. ledna 2010 v 21:31 | Nelička
Jedna z mých nejoblíbenějších kapel, není příliš známá, ale její písničky jsou naprosto skvělé. Vznikla na jaře roku 1998. Hraje a zpívá ve většině přeložené hodně irské, některé bretaňské a jiné zase skotské balady, odrhovačky, písně pijácké i námořnické, milostné a smutné, pár je pouze instrumentálních. Pravidelně hraje každý měsíc v Salmovské lirární kavárně, je zvána na různé akce, někdyhraje po hospodách. Jejich písně jsou krásné a dobře se pamatují. Každému tuto kapelu doporučuji.

Složení kapely:
Jirka Pobuda - dává dohromady většinu textů, hraje na akorden a kytaru, při spoustě písní zpívá
Martin Pobuda - hraje na bodhan a někdy zpívá
Radek Bezděka - Hraje na kytaru a banjo, napsal některé texty, zpívá
Markéta Janatová - Zpívá některé písně (např: Panna v podkroví) a hraje na housle
Luisa Pánková - hraje na několik fléten, na whistle, zpívá

Vydaná CD

rok 2000 - Návrat
http://www.volny.cz/fiannan/navrat.gif

rok 2001 - Panna v podkroví
http://www.volny.cz/fiannan/panna1.jpg

rok 2003 - Danův Mor Z Lesa
http://www.volny.cz/fiannan/danmor.jpg

rok 2004 - Live
fian04_Live_rub.jpg (114914 bytes)

rok 2006 - Black Rakef
rakef.jpg (114914 bytes)

Koncerty

21. 1. 2010 19:30 - Praha: Salmovská literární kavárna
17. 2. 2010 19:30 - Praha: Salmovská literární kavárna
17.3. 2010 19: 30 - Praha: Salmovská literární kavárna

Zde zveřejněné texty


Oficiální web








Život není pohádka - 3. část - Káča

23. ledna 2010 v 20:34 | Nelička |  Povídky - divocí, zvláštní, nespoutaní
Mirka
Sedím v nemocniční chodbě a dívám se jak babička se sestrou mizí v jednom pokoji. Nejspíš tam je Martin. Proboha co se mu stalo? Proč mi to nechtějí říct? Je to přece můj bratr, mám právo to vědět.
Nečinně zírám na dveře Martinova pokoje. Proboha, ať už to skončí.
První vyjde babička. Tiše se posadí vedle mě. Sestřička přijde taky a otočí se k babičce. "Paní Baberová, je... je ještě naděje, že... chci říct, ta nalomenina je dost nízko, a chlapec má velkou šanci se uzdravit."
"Co je Martinovi?" už to nevydržím. Babičce se po tvářích začnou koulet slzy.
"Slečno, nejsem si jistá, jestli by vašemu zdraví prospělo, kdybch vám to řekla."
"Co je to za hloupost?" křičím "Mám snad právo znát stav vlastního bratra!"
"Mirko, holčičko moje on... zlomil si páteř." otočí se ke mně babička.
Zírám na ni vteřinu beze slova "Né! Né, že to není pravda! Né, prosím, to nesmí být pravda, vždyť Martin, on... si to nezaslouží. Prosím, že mu nic není?" Brečím, křičím a najednou cítím pod zády studenou nemocniční podlahu a vše se utápí ve tmě.

-
Babička zděšeně zírá na Mirku, která prudce spadne z lavičky a omdlí Pod dívčinou hlavou se začne tvořit loužička krve. Pohotová sestřička ihned zavolá doktora a děvče ihned někam odvezou.
Po chvíli za starou paní přijde sestřička "Nebojte se paní Baberová, skoro nic jí není. Má jen lehký otřes mozku, ale to bude do týdne v pořádku."
Stará paní kývne. Nic nemůže vyjádřit, jak hrozně, se jí ulevilo.

Nica
Za tím chlapcem přišla návštěva. Moc mě to nezajímá. Pohled mi sklouzne na pravou ruku. Je v sádře. No to je pěkný, to toho moc nenapíšu.
Smutně zavřu oči. Snažím se spát, ale spánek nepřichází. Myšlenky se mi zatoulají k - alespoň doufám - dnešnímu ránu. Znovu před očima vidím krásnou dívku a slyším její melodický hlas, jemné tóny její kytary, které tak krásně ladily s písní. Nejspíš už ji v životě neuvidím, ale na druhou stranu když byla v této nemocnici, třeba ji ještě zahlédne.
Metodicky postupuji ve vzpomínkách dál. Nesměla jsem na tom hřišti být, jistě, ale do děcáku, se mi vracet nechtělo. Pěkně si to slíznu, až mě pustí z nemocnice.
Houpala jsem se na houpačce. Pořád výš a výš, ach jak to bylo krásné. Jenže ta houpačka. Proč jen jsem to tak přehnala? Ale bylo tam přece ještě něco. Mlhavé zpomínky mi kloužou mezi prsty, když se mi najednou zcela jasně vybaví křik těsně předtím, než jsem i s houpačkou přeletěla, žaludek mě tlačil v krku a pak náraz na... vzpomínky zahaluje mlha.
Jsem blbá. Mělo mi dojít, že ta hloupá houpačka se přetočí. Nemuselo se to stát, jenže já se prostě neumím ovládat.
Návštěva odejde. Pootočím hlavu k chlapci. Ty rysy, ta tvář... musí být nějak příbuzný té dívky. Škoda že nevím, jak se jmenovala.
Konečně přichází spánek. Hledám v něm útěchu a energii.

Mirka
Ležím pod bílou peřinou, na bílé posteli, v bílém pokoji, který patří k bílé nemocnici. Motá se mi hlava a zvedá žaludek. Vidím trochu rozmazaně, ale i tak poznám, že jsem na jakémci velkém pokoji, kde nás je nejméně deset, převážně starších dětí. Někteří se spolu baví, jiní spí a pár lidí tu čte knížky.
Všimnu si, že vedle mě leží na posteli hnědovlasá holka mého věku. Kouká na mě a pusu má od ucha k uchu. Nevím co jí je, ale nevypadá, že by jí její stav nějak trápil.
"Ty seš tu nová co? Sledovala jsem, jak tě přivezli a došlo mi, že jsem tě nikdy neviděla. Tohleje malé město a všichni se tu známe. Jak se jmenuješ?"
"Mirka. Kdo jsi ty?"
Jmenuju se Kateřina, ale všichni mi řikaj Káča. Měla jsem jít do prváku na střední a teď tu budu ještě dva tejdny ležet, po operaci slepáku. To je k vzteku. Cos vlastně dělala, že máš otřes mozku?"
"No já... nepamatuju si přesně co se stalo," najednou si vzpomenu, co se stalo Martinovi.Po tvářích se mi začnou koulet slzy.
"Proboha, co je ti? Mam někoho zavolat?"
"Ne, nikoho nevolej, jen já... leží mi tu bráška, osmiletý a já... má zlomenou páteř. UUž asi nebude nikdy chodit. Hrozně se o něj bojím," najednou mám strašnou potřebu svěřit se Káče "Je poslední kdo mi zbyl. rodiče nám nedávno umřeli, už máme jen babičku a teď ... To si přece Martin nezaslouží."
"Neboj se on bude v pořádku. Uvidíš, že bude zase normálně žít a na nohy se postaví. Nesmíš to vidět tak černě. Říkej si, že vždycky je naděje."
Podívám si na ní přes slzy "A co když je naděje svíčka? Někdo na ní foukne, ona zhasne a ty nemáš sirky abys jí zapálila."





Nový design

20. ledna 2010 v 15:22 | Nelička |  Blog - Novinky
Nový design na téma Přítel. Původně jsem udělala úplně jiný, ale vůbec se mi nelíbil, tak jsem sesmolila tohle. Já vím, vypadá to trochu ponuře a depresivně, ale... Ne to se nedá obhájit a já to ani hájit nechci. Někomu se to prostě líbí a jinému zas ne. Nemůžu nikoho přesvědčovat, ať se mu to líbí.

Mini soutěž - číslo sem, číslo tam

16. ledna 2010 v 21:42 | Nelička |  Blog - Soutěže
Opravdu malinká soutěžička. Jak už název napovídá půjde o matematiku. Ale není o žádném složitém počítání je to o spíš bystrosti a logice.
Dám pět příkladů. U čtyř bude i výsledek, ale aby se to opravdu rovnalo, musíte zjistit co v příkladu chybí. I v tom pátém však něco chybí. Po vás chci jen výsledek pátého příkladu.
Není to tak těžké, jak to zní. Všech pět příkladů má v tom, co chybí něco společného. Je to velmi lehké a kdo to zkusí pravděpodobně to dokáže.
Cenou jsou diplomy a pro nejrychlejšího pokud má web tak měsíční odkaz na tomto blogu a pokud mi dá e-mail ta nějaké originální brushe a rámečky
No a teď soutěž samotná.

2 + 3 = 10
7 + 2 = 63
6 + 5 = 66
8 + 4 = 96

9 + 7 = ?

Pozn: Tyto příklady už nějaký čas obíhají e-maili pod názvem IQ test. Tak pokud vám někomu vadí, že jsemto zveřejnila, klidně napište a já to stáhnu.

Diplom od Anny

14. ledna 2010 v 21:45 | Nelička |  Blog - SBénka
Moc děkuju, hrozně se mi líbí.

Diplom pro Annu

13. ledna 2010 v 18:38 | Nelička |  Blog - SBénka
Diplomek pro mé new SBéčko za Annu spřátelení. Její blog je velmi zajímavý a myslím, že se bude líbit hlavně zájemcům o zvířata jmenuji třeba hmyz, plazy či obojživelníky. Myslím si, že je to ten typ blogu, kam nezavítáte "jen tak jednou, náhodou a pak na něj zapomenete".

obrázek - čarodějka

10. ledna 2010 v 9:34 | Nelička |  Fantasy - ostatní
Narazila jsem na něj úplně náhodou, ale moc se mi líbí.


Karel Kryl - Nevidomá dívka

10. ledna 2010 v 9:11 | Nelička |  Karel Kryl
1. V zahradě za cihlovou zídkou,
popsabou v slavných výročích,
sedává na podzim na trávě před besídkou
děvčátko s páskou na očích.

2. Pohádku o mluvícím ptáku
nechá si přečíst z notesu.
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
na vymyšlenou adresu.

R: Prosím vás nechte ji,
ach nechte ji
tu nevidomou dívku.
Prosím vás nechte ji si hrát.
Vždyť možná hraje si
na slunce v nebesy
jež nikdy neuvidí
ač ji bude hřát.

3. Pohádku o mluvícím ptáku
a o třech zlatých jabloních
a taky o lásce již v černých květech máku
přivezou jezdci na koních.

4. Pohádku o kouzelném slůvku,
jež vzbudí všechny zakleté.
Pohádku o duze, jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R:

5. = 1.

6. Rukama dotýká se květů
a neruší ji motýli.
Jen trochu hraje si s řetízkem amuletu
jen na chvíli.

R:




Diplom pro galaxy

9. ledna 2010 v 15:38 | Nelička |  Blog - SBénka
Pro mé další SBéčko, galaxy. Má druhá nejlepší kamarádka. Její blog se mi moc líbí od designu po články. Je o zvířatech, přes nějakou tu fantasy až k takovým věcem, jako je Garfield, má oblíbená komixová postavička. Doufám, že i sem někdo zavítá a prohlídne si tento nepříliš známý, ale výborný blog.

Diplom pro Grainne

9. ledna 2010 v 15:31 | Nelička |  Blog - SBénka
Diplom pro mé nové SBéčko a zároveň jednu ze dvou nejlepších kamarádek. Pro Grainne. Její blog se mi moc líbí, zdá se mi takový... originální.
Je zaměřený snad na všechno. Od litlat po fantasy. Možná je trošku škoda, že se o jejím bločku neví trochu víc.