
Blog. No řekla jsem tedy, že tohle je článek k blogu obecně. Tedy ne k vytváření, k designu, k návštěvce, ale prostě k blogu. Tím pádem vlastně k otázce, kterou by si měl položit každý majitel blogu, jenž čte tento článek. Co je můj blog?
Někdo má blog o celebritách, pro jiného je to deník, další je o umění, jiný o knížkách atd. To není odpověď na tuto otázku. Například pro mě je nikelive místo, kde se uklidňuji, zveřejňuji své nápady, odrážejí se tu mé nálady. Snažím se tomuto blogu dát... duši. Předávám návštěvníkům své názory, svoje pocity, zážitky, sebe samou.
Co jsem tím vším vlastně chtěla říct? Chtěla jsem zdůraznit, že blog by měl být takový, jaký ho mít chcete, ne jaký si myslíte, že bude lidi zajímat. Když vám půjde jenom o návštěvku, budou články jen prázná slova. Blog přece neděláte pro návštěvníky. Děláte ho pro sebe! Musí vás to bavit, jinak blogování ztrácí smysl. Články nebývají zrovna pěkné, když je člověk dělá z donucení. Jistě míváme období kdy nás to baví více a kdy méně. Na to je ideální recept. Takzvané pozastavení blogu. Nemáte teď náladu a raději běháte venku a s kamarády. Fajn to je přece naprosto přirozené. Prostě napište na blog pár řádek a můžete se jít bavit.
A co mám dělat když mě blog nebaví, ale dřív mě bavil a nechci se ho vzdávat? Dobrá otázka. Prohlídni si staré články z doby, kdy tě to bavilo. Nepsal/a jsi náhodou dřív o něčem jiném? Nebo jsi psal/a o tom samém, ale už tě to nezajímá? Zamysli se. O čem by tě bavilo psát? Máš rád/a grafiku, ale blog je o celebritách, které tě už začali nudit? Tak se prostě na celebrity vykašli a začni zveřejňovat grafiku. Můžeš návody, vlastí tvorbu, nebo cokoliv jiného co se ti líbí a chceš o tom psát. A pokud se blog jmenuje třeba c-e-l-e-b-r-i-t-y.blog.cz? Buď založ nový blog a na tenhle napiš jeho adresu návštěvníkům, nebo na adresu kašli. Je přece naprosto tvoje věc, o čem píšeš.
Další otázka bývá často: Snažím se, baví mě to, ale nikdo mi tam nechodí, nebo jen píšou reklamy? Hlavně to nevzdávej. Chvíli trvá, než si lidé tvého blogu všimnou. Najdi si SBéčka, udělej hezký design, Zapoj se do nějaké hezké soutěže, na pár týdnů na navštěvovanost zapomeň a koukni se na toplist až ti na něm bude záležet nejmíň. potěší to a povzbudí.
Dalším bodem často bývá, že někomu nejde grafika a designy jsou tím pádem pšíšerné. Máš dvě možnosti. Buď si nechat design udělat od někoho jiného (lidí co dělají designy na přání je zpousta), nebo - to doporučuji - se procvič a dělej si designy sám, i když ti to nejde. Klidně si otevři nějaký návod, kde jsou ukázány různé triky. Určitě se to takhle časem naučíš.

Co je lepší, jeden nebo více blogmasterů? To hodně záleží na názoru a na blogu samotném. A samozřejmě na samotných blogmasterech, pokud je vás více. Já zástávám názor, že v dobré partě ať už jste dva nebo je vás deset, se pracuje o dost líp, než když to člověk musí utáhnout sám. Ale jak jsem řekla, záleží na lidech samotných.
Když je člověk sám má to několik hodně dobrých výhod. Ta první je, že mu do toho nikdo nekacá. Druhá je, že s nikým nemusí nic řešit, neboť blog je jen jeho a může ho třeba zrušit, když se mu bude chtít. Pracuje si na tom sám. Takové blogy bývají ucelené a nerozpadají se jako domeček z karet. Nevýhodou je, že člověk co blog vede je trochu pod tlakem, neboť všechno visí na něm. Bez něj blog nefunguje. Také muže být blog dost jednotvárný neboť je to vlastně pohled na svět jen jednoho člověka.
V partě je to trošku složitější. Na počtu zas tak nezáleží, i když čím je více lidí, tím těžší je spolu vyjít. Být v dobré partě či klid ně třeba jen dvojici, je senzační. Blog je promýsený, nemusíte být vůbec pod tlakem, protože bez vás se (alespoň většinou) celý blog nezbortí. Samozřejmě musíte vyjít z ostatními, ale to už je stránka zda je parta dobrá, či blbá. Myslím, že z Digi jsme docela dobrá parta, protože mě to baví a ač je hodně práce z tohoto blogu mé, bez Digi už by nejspíš dávno skončil.
Upřímně byla jsem i v blbé partě, vlastně jen dvojici a vím, že to bývá dost hrozné. Blog jsem vedla se svou sestrou, spousta věcí visela jen a jen na mně, sestra se prostě jen bavila a já to celé vlekla. Nebavilo mě to. Vlastně to byl jeden z důvodů, proč mě přestala zajímat hra, kterou asi všichni znáte, a to Sims 2 a 3. Zkoušela jsem o ní potom blog vést i sama, ale prostě mě to nebavilo a vykašlala jsem se na ní. Ztratila jsem to správné nadšení asi právě kvůli tomu, kolik toho na mě tehdy bylo. Myslím že si to moje sestra ani neuvědomila, že já to vlastně vleču a ona se baví. Možná proto jí vadí Digi. Protože s ní vydržím, co víc pracuji s Digi velmi ráda, kdežto svojí "sestřičku" jsem poslala do háje. Ach jo. Vadí mi pořád s ní soupeřit,
ale ještě víc mi vadilo hádat se s ní o blogu. Hádáme se doma často, pomocí lsti se i na nikelive pokusila dostat a když se jí to nepovedlo začala éra hádek, kdy moje sestra furt urážela Digi a její práci. Urážela její designy, tvrdila že kopíruje články a všemožně ji zesměšňovala. No to jen vyprávím jak to může dopadnout ve špatné partě. Upřímně: I jako naše SBéčko byla tehdy Digi mojí sestrou "trpěna" jen kvůli tomu, že byla mým nejoblíbenějším SB.
Myslím, že závisí jen a jen na vás jak budete pracovat, jestli v partě, nebo sami. Já osobně doporučuji dobrou partu.

Mám ještě posledních pár rad, které možná zužitkujete, až budete pracovat na svém blogu. Ta první je, abyste ke článkům přidávali obrázky. Klidně se divte k čemu to je, ale články pak působí veseleji a líp se čtou. Pokud tam pochopitelně nedáváte, žádné hloupé morbitnosti.
Druhá věc, která stojí za to, jepsát články co nejdelší. Je přece lepší mít tři pořádné články než třicet jiných, kterých je sice více, ale každý má tak tři věty, což není ani pěkné, ani pro čtenáře zábavné. Nevím jestli to někdo z vás zná, ale říká se že kvalita předčí kvantitu. Řekla bych, že je to zvlášť k blogu dobrá rada.
Třetí rada je humor. Ne tím nemyslím psát články, kde je jeden vtip za sebou. Ale nepište články zas tak strašně vážně. Prostě to odlehčete, snažte se psát tak, aby to lidi bavilo, ne jim kazit náladu. Samozřejmě uděla t si z něčeho legraci se nevilučuje a nějaký ten vážnější článek taky ne, ale "Všeho moc škodí".
Poslední co chci říct je, abyste se teď všichni co tohle čtete, zeptali sami sebe na těchto pár otázek: Baví mě (nás) blog? Neubližuji někomu svými články bezdůvodně? Píšu blog proto, že chci, nebo si chci jen dokázat, že mám na to proslavit se?
jj jasne ale dip ti udelam az v LEDNU [nestiham] :-(
P.S.co na ten dip a jestli je delas taky atk mi tam dej treba nakou vilu :-)