close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Život je pes, ale my jsme jeho štěňata a proto žít je psina.
Jsi jako jizva na dlani, jež tleskat mi už nebrání.
Srdce srdci srdce dalo, srdce srdce milovalo a to srdce srdce prosí ať to srdce v srdci nosí.


Srpen 2009

Život není pohádka - 1. část - písnička na zídce

16. srpna 2009 v 22:50 | Nelička |  Povídky - divocí, zvláštní, nespoutaní
Dívka stojí a opírá se o nízkou zídku. Dívá do stichlé ranní krajiny a najednou vběhne zpátky do domu. Hned je ale zpět s kytarou v ruce. Usedá na chladný kámen a potichu vyluzuje z nástroje první akordy. A po chvilce začne i zpívat. Slova zpívá tak jak jí padají na jazyk a přitom přechytává akordy na lesklých strunách. Je sama a ví o tom. Sama jen se svojí kytarou a písničkou kterou si sama vymyslela. Zpívá a hraje jemně na svůj nástroj.


Bonbón

11. srpna 2009 v 22:29 | Nelička |  Povídky - Úvahy
http://www.ptakoviny-cb.cz/images/Bonbon%20prdici%20117%20inter.jpg
Jakou cestu vlastně absolvuje takový malý bonbónek? Třeba úplně obyčejná karamelka? První vyrobí velký kus karamelu a z něj udělají spoustu malých karamelek a jedna z nich je i ta naše o které si povídáme. Zabalí jí do hezkého papírku a hodí do pytlíku mezi spoustu dalších karamelek. Ten pytlík potom putuje mezi hromadou dalších pytlíků v krabici do obchodu. A tam si ten pytlík někdo koupí třeba já. A doma si vytáhnu ti malinkou karamelku a strčím si jí do pusy. A jak jí cucám, naplňuji tím vlastně její smysl, to proč ona existuje, její smysl existence. Pomalu vychutnávám chuť toho malého kousku, té malé sladkosti. Malá karamelka skončí svou existenci, ale tak jak jí skončit měla to proč vlastně byla. A tím končí její příběh. Koncem který potká spoustu karamelek, ale ona je ýjmečná tím, že me ně patří taky, tím že byla snědená jako první, že je jenom jedna a žádná jiná není úplně stejná. Protože každá karamelka má jiný příběh. Svůj vlastní příběh.

Cop - Pár minut

11. srpna 2009 v 21:55 | Nelička |  Cop

Amy Winehouse - He Can Only Hold Her

8. srpna 2009 v 13:24 | Digi |  Amy Winehouse
"He Can Only Hold Her"

He can only hold her for so long
The lights are on but no one´s home
She´s so vacant Her soul is taken
He thinks "What she´s running from?"
How can he have her heart
When it got stole
Though he tries to pacify her
Whats inside her never dies
Even if she´s content in his warmth
She gets pained with urgency
Urgent kisses
The miss misses
The man that he longs to be
Now how can he have her heart
When it got stole
So he tries to pass it by
Cause what´s inside´ll never die
As he tries to pacify her
Cause whats inside her never dies

Ach jo...

6. srpna 2009 v 13:32 | Nelička |  Povídky - ze života
Měla jsem angínu proto jsem nepsala i když už jsem měla. Ale to není to co mě trápí. Chtěla jsem napsat smutnou povídku o lidské krutosti a když jsem včera četla to, co jsem k povídce potřebovala málem jsem se pozvracela. Chtěla jsem napsat povídku ne o šikaně či tak, ale o opravdu krutých odvětvích temného středověku a když jsem se jim přiblížila zjistila jsem jak málo toho o nich vím. Možná to bylo dobře, totiž že jsem ty teemné stránky naší minutosti nezkoumala. Možná už to některým z vás došlo. Ano nemluvím o ničem jné než o mučení. O kolu, o lavici, o jidášově židli, o palečnici, o španělské botě, o drtiči hlavy, o pile, skřipci... Je hnusné kolik si toho lidé dokázali vymyslet jen aby se potrestali či ze sebe dostali informace. Proto prosím aby dál četli jen lidé od deseti výše a i pro ty to asi nebude zrovna nejlehčí pro mě rozhodně nebylo.