Život je pes, ale my jsme jeho štěňata a proto žít je psina.
Jsi jako jizva na dlani, jež tleskat mi už nebrání.
Srdce srdci srdce dalo, srdce srdce milovalo a to srdce srdce prosí ať to srdce v srdci nosí.


Zapomenutá vzpomínka

23. června 2009 v 20:17 | Nelička |  Povídky - ze života
Ahojky, tak první zápis do rubriky povídky - za života. To ani nejsou povídky, to jsou skutečné příběhy.
Dnes jsem ráno jela vlakem, ale místo abych tramvají zamířili do školy čekala jsem na lavičce. Nečekala jsem dlouho. Za chvilku se objevily učitelky (moje a Béčáků) a taky třídy. No a jeli jsme vlakem do Ostré.
Už v Ostré se stalo něco divného. Věděla jsem přesně kudy půjdeme od nádraží až k Botanicusu. Nějak jsem to ještě neřešila.
No Botanicus zvenku jsem nepoznala vůbec. Chvílli jsme tam čekali a pak jsme vešli. A v tu chvíli jsem to místo bezpečně poznala avybavili se mi vzpomínky z 1. třídy. Na kozy v jejichž výběhu jsou dnes ovce na místní malou vězničku kam nás všech 30 vecpali.
Myslela jsem, že jsem v Botanicusu ještě nebyla, ale byla. V 1. třídě.
No dál už to tolik rozebírat nebudu ať z toho taky něco máte, jestli tam pojedete. Prostě jsme šli z průvodkyní celým Botanicusem až na zahrady. Potom byl rozchod tak jsem si peníze vyměnila za groše a sama vyrazila po prohlídce vesničkou. Potom: V C.Č.

  1. jsem si vyrobila lněný provaz
  2. jsem koupila na tržnici sušenou levanduli
  3. jsem čekala na dráteníka
  4. jsem hledala dobrý kamínek
  5. jsem si kamínek odrátovala
  6. jsem se prošla zahradami a labyrintem
  7. jsem si vyrobila svíčku
  8. jsem si koupila ruční papír (jeho výrobu si taky pamatuju z 1. třídy)
  9. jsem si koupila oběd
Pak už ní páč jsme měli sraz a jeli zas do prahy a já doběhla vlak domů a jela už ve 13:15.

Pozn: Botanicus je vesnice s ukázkou starých umění.

http://www.priroda.cz/pozadi/kvet.jpg














 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama